Vivaldi a Praha
Antonio Vivaldi dnes patří k nejznámějším skladatelům období baroka. Zatímco se však neobyčejné popularitě těší především poměrně malá část jeho instrumentálních koncertů, jeho operní tvorba je širšímu publiku stále ještě víceméně neznámá. Vivaldi byl přitom ve své době uznávaným operním skladatelem: z tištěných libret jsou známy více než čtyři desítky titulů, zhruba u poloviny se dochovala i hudba. Dnes dochází především zásluhou specializovaných italských souborů k postupnému znovuobjevování Vivaldiho operního odkazu. Každé nové nastudování překvapuje typickým „vivaldiovským“ melodickým bohatstvím, ale také mimořádným smyslem pro vystižení dramatických situací, prozrazujícím znamenitého operního skladatele.
Předmětem zájmu českých badatelů je Vivaldiho vztah k českým zemím. Především díky výzkumu doc. Tomislava Volka jsou dnes známé Vivaldiho kontakty s příslušníky české a moravské šlechty, pro něž zkomponoval četná díla. Dokonce i slavné koncerty "Čtvero ročních dob" skladatel dedikoval hraběti Morzinovi, majiteli Vrchlabského panství a paláce na Malé Straně v Praze.
Zvláštní kapitolu ve vivaldiovském bádání představuje skladatelův vztah k pražské italské operní společnosti, která v letech 1724 - 1734 působila v paláci hraběte Sporcka. Impresário společnosti, benátčan Antonio Denzio, byl Vivaldiho přítelem a řada jeho zpěváků před příchodem do Prahy účinkovala v benátských premiérách Vivaldiho oper za autorova řízení. Vivaldi působil pro Denzia jako agent, to znamená, že mu za Alpy posílal partitury operních novinek, vyhledával a doporučoval mu zpěváky apod. Denziova společnost uvedla v Praze šest Vivaldiho oper, z nichž čtyři byly převzaté tituly uvedené již dříve v Itálii a v jednom případě se jedná o tzv. "pasticcio", tj. novou operu sestavenou z árií ze starších oper a pouze jedna, znovunalezený Argippo, byla originálně komponována pro Prahu a zazněla zde roku 1730.