Objev opery
Největší zájem badatelů již dlouhou dobu poutá Vivaldiho opera "Argippo" uvedená v Praze na podzim roku 1730. Pouze u tohoto titulu se jednalo o originální Vivaldiho práci pro Prahu a Vivaldi také její provedení s největší pravděpodobností sám řídil. Pro tuto hypotézu se zatím bohužel nenašel přímý doklad, nicméně v letech 1729 - 1730 je doložen skladatelův pobyt ve Vídni a v Praze. Opera "Argippo" byla dosud známá pouze z dobového tisku libreta uloženého v pražské Národní knihovně, hudba byla považována za ztracenou.
Na konci loňského roku se cembalistovi a dirigentovi Ondřeji Mackovi podařilo nalézt v bavorském Řezně podstatnou část tohoto pohřešovaného díla. Jedná se o anonymní rukopisný svazek obsahující italské operní árie z 30. let 18. století. Většinu árií se podařilo identifikovat jako díla L. Vinciho, G. B. Pescettiho a J. A. Hasseho. Značnou část rukopisu ovšem tvoří árie, jejichž texty jsou identické s áriemi z libreta pražského "Argippa". Podrobné zkoumání provenience rukopisu, stejně jako hudební analýza nalezených árií jednoznačně potvrzují Vivaldiho autorství.
Objev byl uznán vědeckou komisí Italského Institutu Antonia Vivaldiho (Istituto Italiano Antonio Vivaldi) v Benátkách a prezentován před odbornou veřejností na mezinárodní konferenci "Antonio Vivaldi. Passato e Futuro" (Antonio Vivaldi, minulost a budoucnost), kterou v červnu 2007 v Benátkách pořádal zmíněný Institut. Další bádání pak ukázalo, že řezenský rukopis představuje natolik podstatnou část pohřešované opery, že vede k nálezu dalších pramenů, a umožňuje tak rekonstrukci kompletní opery do co nejautentičtější podoby. Novodobá světová premiéra této "nové" Vivaldiho opery se uskutečnila v podání souboru barokní hudby "Hofmusici" za řízení Ondřeje Macka v roce 2008 (3. 5. 2008), kdy uplyne 330 let od narození jejího autora.